Zelené střechy a kam to poroste

Sebastian Trapl
6. 9. 2021

Již LeCorbusier ve svých pěti bodech moderní architektury (1927) jedním z bodů definoval aplikaci zelených střech. 

Jeho myšlenka je velmi jednoduchá. Půdorysná stopa, kterou stavba z tváře Země vezme, by měla být kompenzována v podobě zelené střechy na budově. 

To co se z přírody ukrojí, se jí také vrátí. 

Rovnováha je nastolena, stavba je ekologičtější. 

Tato jednoduchá logika se v průběhu času velmi neúprosně prokazuje jako validní stále víc a víc. V tomto článku se chystám rozebrat všechny důvody proč tomu tak je. 

Efekt který má střecha na okolí je nepochybně odvislý od vlastností vegetace a vody ve veřejném prostoru. Velmi jednoduše řečeno, čím víc vegetace, tím stabilnější vzniká mikroklima. Teplotní extrémy přestávají být kontrastní a extrémní. Horký den způsobuje tepelné ostrovy. Jsme ve městě, hlásí nám 30°C a my čekáme v dopravní zácpě. Kolem nás budovy a silnice. Všechno zpevněné plochy, žádné stromy ani trávník. Slunce rozpálí tvrdé a tmavé povrchy, jako například asfalt, dláždění nebo beton a díky tomu se horko násobí. Teplo jde ze Slunce, akumuluje se v materiálu a ten ho poté vyzařuje do okolí. Vznikne tak v podstatě jakýsi dočasný radiátor. Spojte tuto tendenci v několik za sebou jdoucích dnů a v kontextu města máme problém. Slunečné dny se mění ve vyprahlé a horké městské peklo. Vzniká tepelný ostrov.

Naopak si teď představme úplně jinou scénu. Sedíte u rybníka, kolem Vás vrby a louky. Fouká příjemný vánek a kdykoliv jde od vody, je Vám z něj téměř zima. 

Tato scéna se odehrává v tentýž den. Teplota vzduchu je také nějakých 30°C 

Co je tedy jinak? 

V první scéně chybí zcela zásadní element – voda

Nemusí se jednat zrovna o vodní plochu jako rybník. Stačí právě již stromy, vegetace, trávník, voda v půdě. Kdykoliv pak začne pražit slunce v takovém prostředí, voda se začne okamžitě vypařovat. Při tomto procesu změny skupenství z kapalného na plynné je spotřebována energie. Proto dochází k ochlazování. Nehledě na to, že vzduch saturovaný vodní párou je lepší na dýchání, zdá se vlhčí a pára na sebe má tendenci vázat prachové částice, jiné plyny i exhalace z dopravy. Stejný efekt umocňuje pocit chladu, který cítíme když přejdeme z louky do lesa. Sice samozřejmě i stín ze stromů hraje významnou roli, ale i jiná kompozice vzduchu – tedy jiné mikroklima – velmi ovlivňuje jak prostor vnímáme. 

Po tomto exkurzu do fyziky ze základní školy se pojďme vrátit k architektuře a zeleným střechám. 

Jak je vidět, benefity zelených střech přímo souvisí se schopností dobře zpracovat dešťovou vodu. Když máte střechu z tašek, při dešti voda steče do kanalizace (v lepším případě do retenční nádrže). Přejde mrak, sluníčko střechu vysuší a jsme opět na začátku. Tašky se rozpálí a emitují do okolí teplo. Teplota tradiční střechy může být až o 40°C vyšší než teplota střechy zelené. 

Zelená střecha se chová jinak. Při dešti se vrstva půdy nasákne vodou. Už tento krok zachytí určité množství vody přímo na střeše. Suchomilné druhy, které na extenzivní střeše rostou se napijí své porce vitality, ale hlavní efekt udělá právě zadržená voda. Při větším dešti se přebytek vody samovolně vsakem dostane do svodového systému a je dál zpracován jako každá jiná srážková voda. Pokud máte akumulační nebo retenční nádrž, jistě tuto část vodního cyklu znáte. Po dešti začne svítit sluníčko a místo aby střecha začala “topit” a zhoršovat tak globální situaci, vaše zelená střecha začne vypařovat nemalé množství zadržené vody. Podle hutnosti substrátu tento efekt trvá různě dlouho. 

Když už jsme u tloušťky zeminy, pojďme se na to podívat zblízka. 

Zelené střechy se dají dělit na dvě základní skupiny. Extenzivní zelená střecha nevyžaduje žádnou údržbu. Je zpravidla relativně tenká a rostou na ní jen druhy, které to bez vody zvládnout delší dobu. Typické druhy pro tento typ střechy jsou převážně všechny možné rozchodníky a jiné sukulenty, mechy a určité druhy bylin a travin. Je koncipována tak, že se její kontrola koná jednou až dvakrát ročně. V případě potřeby se eliminují nežádoucí nálety, případně se dohnojí nebo jinak “opraví”  

Naopak intenzivní zelené střecha je zakládána se záměrem, že na ní bude růst něco pohledově nebo funkčně důležitého. Mívá tlustší vrstvu substrátu a je počítáno s pravidelným zaléváním. Je vhodná například na terasy moderních kancelářských budov. Zde se jedná o pobytové zelené plochy. Slouží jak k dekoraci, tak k zlepšení mikroklimatu. Tloušťka substrátu může být klidně přes 80 cm a tak je zde kromě jiného možné pěstovat i středně velké dřeviny. Další vegetace, která je pro intenzivní zelené střechy typická, je například bohaté bylinné patro, trvalky, celistvé trávníkové plochy, nižší a střední keře a stromy. Případně také užitkové rostliny, tedy ty, co plodí. Fantazii se meze nekladou a intenzivní údržba garantuje podobné podmínky jako každá zahrada. 

 

Zelené střechy jsou pro město ideálním řešením. Nejen že omezují teplotní extrémy. Také pomáhají pohlcovat CO2. Metr střechy pak dokáže ročně pohltit až 5 kg CO2.

Nemalým přínosem je také to, že střechy nabízí útočiště různým živočišným druhům. Kvetoucí rostliny mohou posloužit jako lákadlo pro mnoho hmyzích rodin a zelená střecha tak pomáhá udržení biodiverzity v lokalitě, kde právě neobstarávané a divoké prostředí ubývá. 

Další úrovní na které nám zelené střechy pomáhají je naše vlastní pohodlí uvnitř domu. 

Oproti běžné krytině je zeleným střechám do značné míry jedno, že jsou vystaveny vnějším vlivům. To, co keramice nebo plechu vadí, umí příroda dávno vyřešit. Díky tomu je životnost zelené střechy oproti střechám až třikrát delší. Suchomilné vegetaci ani hlíně nevadí dopadající UV záření, kyselejší deště ani výkyvy teplot. 

Krom toho, svojí tloušťkou a porézností zvyšují schopnost izolovat teplotu i zvuk dané konstrukce. U tepelných vlastností se uvádí, že zelená střecha až o 25% snižuje energii potřebnou na vytápění. V jiné části roku usnadňuje střecha i klimatizování vnitřních prostor. Spotřeba energie na chlazení je až o 75% nižší. 

Sečteno podtrženo, je koncept zelených střech až utopicky lákavým a výhodným řešením. 

Pomáhá nám a naší rodině, stejně jako je ohleduplný k okolí a sousedům. 

Praxe této utopii dává za pravdu a tak se i my u většiny projektů můžeme zelenou střechou pyšnit. Nezbývá než doufat, že trend podobných low-tech řešení uvidíme kolem sebe růst stále rychleji!