Stavíme ve svahu

Sebastian Trapl
5. 4. 2022

Hodně našich projektů má společný jeden jmenovatel. 

Je jím svažitost pozemku. 

Přijde nám někdy až zábavné, jak velké procento našich pozemků se rozprostírá na často velmi výrazných svazích. Je to pro nás dobrá škola, co se týče práce s terénem. 

Když už má klient na parcele výrazné převýšení, snažíme se z toho dostat maximum. 

Jaké výhody a úskalí nám taková situace přináší? To se pokusíme rozebrat v tomto článku. Zaprvé si pojďme ujasnit co to vlastně svah je. 

Zdá se to zřejmé, ale pro pořádek: Svah je nakloněná rovina. Tedy terén, který má určité převýšení. 

Například pokud máme potrubí na zpracování dešťových vod, aby správně fungovalo, musí být jeho sklon alespoň 1%. To znamená, že na jednom délkovém metru se převýší jedna setina metru (jeden centimetr). Jako další příklad může být střecha je “plochá” pouze pokud její sklon je do 5°(8,75 %). Tyto příklady uvádím jen aby bylo jasné, že absolutní rovina je něco velmi nereálného. Mírný svah, není to o čem zde budeme mluvit. 

Naše projekty mají svahy velkorysé. Někdy převýšení dosahuje i přes 20 metrů v rámci pozemku (!!!) při tom je délka pozemku například jen 60 metrů. To v číslech sklonu vychází na sklon zhruba 40%! (22.5°) 

Pro představu to v praxi znamená, že na metru má terén převýšení 40 cm. To už je něco! Když má budova řekněme 15 metrů příčně a tento rozměr je na svah kolmý, převýšení zde nabyde na 6 metrů. To jsou v podstatě dvě podlaží. 

 

Díky tomu terén ve svahu nabízí spoustu prostoru jak si z takové situace udělat výhodu. 

Například je praktické dům z části schovat pod terén. Můžete to vidět například u vily v Jinonicích nebo souboru v Sulicích. 

 

Domy mají dvě patra, kdy jedno z nich je nad úrovní terénu a druhé pod. Nabízí se tak výhled z obou pater dolů ze svahu, většinou tedy do údolí. K výhledu se dá přidat terasa, pochozí střecha, prosklené zábradlí a vše je připraveno.

Spodní patro může mít přístup na zahradu ve formě HS portálu a velkorysé terasy. 

Z druhé strany, kde nad zemí vykukuje jen jedno patro se pak vila zdá velmi decentní. Výška celého objektu působí jako jednopatrový dům, vedle vchodu může být vjezd do garáže a celé řešení je tak velmi kompaktní. Rádi jsou i sousedé, kteří pak projekt nebrzdí a vše se postaví daleko rychleji. Dům nebrání jejich výhledu, protože novostavba splyne s horizontem okolní krajiny.

 

 

Jedním typickým úskalím je, že čím dál se dům posune do svahu, tím větší sráz pak pod domem vzniká. Bohužel, aby se celá dispozice vešla kam má, musíme dům někdy takto umístit. To si žádá však dodatečné výškové členění zahrady pod budovou a tím pádem i náklady navíc. Často se pak musí přidat opěrná zeď, nebo systém teras a svah pod domem dále členit, aby majitelům vůbec k něčemu posloužil. Kopec je zábavný zejména na horské túře. Na zahradě, kde si chcete rozdělat oheň, odpočinout nebo jen kopnout do míče se hodí spíše rovina. 

Ideální jsou proto svahy střední, kdy na místě domu vyjde převýšení tak akorát, aby výškově překonalo jedno, maximálně dvě patra. 

Zásadním faktorem je i přístup k domu. Pokud je příjezd ze shora, dá se lehce v horním patře přidat i vjezd pro auto a vše je jako ve výše zmíněné kompaktní verzi. 

 

V projektu soutěže parku podél hradeb v ulici Horská, jsme svažitostí měli další zajímavou zkušenost. Museli jsme zde nějak umístiti restauraci, ale zároveň velmi respektovat vertikální prostupnost a veřejný prostor a jeho multifunkčnost. Nakonec jsme se se zadáním hrdinně poprali a díky tomu vznikla restaurace s perfektním výhledem na Vyšehrad a klidnou předzahrádkou. Zásobování bylo vytvořeno ze shora, protože sousedící ulice nabízejí velkorysejší možnosti právě odtud.

Pokud je příjezd zespoda pozemku, věci se mírně komplikují. Pokud je garáž pod úrovní terénu a výjezd z ní na úrovni silnice, parkování je pohodlné. Problém nastává u cesty z auta do domu. Nabízí se varianta, kdy z garáže pod terénem vede schodiště, které ústí na zahradu. Majitel pak musí překonat pár metrů z garáže do vchodu. To obecně vzato zní jako maličkost, ale na komfortu to lehce ubere. Zejména oproti možnosti parkovat v podstatě v domě. 

Další možnost je, že schodiště pozičně vychází tak, že může vést až dovnitř domu. Řešení je pak o trochu milosrdnější vůči obyvatelům, zejména například v dešti. Příkladem nám může být dům v pražské Troji, kde vjezd z ulice nabízí právě příjezd ze spodu.

Pozemky ve svahu jsou velmi specifické a právě proto každý z nich zasluhuje individuální přístup.

Neexistuje generální poučka jak svahy řešit snad kromě hesla “dejte si bacha!”

Ano, jedná se o mnohdy záludné a značně komplikované projekty. Je daleko časově náročnější řešit svah oproti rovině. Z mnoha hledisek. Výsledek však většinou stojí za to. Jedná se o dílo zajímavé jak funkčně tak esteticky.