Metaverse: Geneze prostoru

Sebastian Trapl
16. 6. 2022

Společnost Facebook oficiálně změnila své jméno na ‘Meta Platforms’.

Stejně jako svým vznikem, ovlivnil tak Facebook globální společnost. V čem je tato změna zásadní?

Zásadní změna proběhla v letošním prosinci, kdy se akciový ticker FB změnil na MVRS.

Pro fungování firmy se změnilo méně. Facebook, WhatsApp, TikTok i další podskupiny Meta Platforms jsou dále pod jednou záštitou. Tentokrát ale záštitou není název Facebook ale Meta Platforms. Facebook tak zůstal Facebookem. Mark Zuckerberg tímto tahem dokázal, že Facebook má sílu změnit svět. Meta v řečtině znamená “více obsáhlé” anebo “přesahující,”

Krom mnoha dalšího, oznámila změna názvu společnosti vznik virtuálních Metaversů. Jedná se pak o virtuální světy, které nabízejí prostor pro cokoliv. Dá se mluvit jak o virtuálních světech zcela nesouvisejících s naší každodenní realitou, stejně tak ale o realitách “překrývajících” náš svět, jen jako jakýsi overlay. V angličtině se používá termín Augmented reality (dále jen AR), čili rozšířená realita. Možná to znáte už z IKEA appky, kde se zákazník může podívat na smartphonu do svého obýváku a různě si tam umisťovat a zkoušet interiérové doplňky. Nebo i hra PokemonGo používá princip AR. Hráč kouká skrz kameru mobilu na externí svět a na nějakých místech se zobrazí překryv virtuálního světa s Pokémonem. Pracujeme tak s rozšířenou každodenní realitou. 

Budoucí vize Metaversů je neuveřitelně dlouhodobá a počítá se s tím, že bude ještě pár let trvat, než se tyto světy optimalizují a vyvinou na úroveň vizuálně zajímavou. V současnosti totiž detail Metaverse světů kolabuje na mnozství geometrie, rychlosti dat a kvalitě textur. Jen si to představte. Aby si člověk Metaverse prošel, musí na nějakém zařízení do světa vstoupit. Ideálně s použitím VR brýlí. Například populární VR Brýle Oculus Quest 2 má na jedno oko rozlišení QHD (1832 × 1920 px) což krát 2 znamená hodně pixelů, jež musí grafická karta počítače neustále aktualizovat. Při frekvenci 90 hz to znamená, že každou vteřinu musí jen zobrazení spočítat 1832 x 1920 x 2 x 90 pixelů (celkem tedy 633 139 200 jednotlivých bodů, čili obrazových bodů, což je samo o sobě hodně dat) Nehledě na to, počítač musí procesovat chování světla ve 3D prostoru, odrazivost textur a materiálů, pohyb těles, průniky těles a celé to samozřejmě dělat na datech stahovaných real-time z internetu.

Rozvádím to zde jen pro představu o jaké datové toky se jedná. 

Právě to je v současnosti hlavní limita, která neumožní ve velkých virtuálních realitách příliš se zabývat detailem. Rycholst přenosu dat a jejich následné zpracování. Limituje nás to tak ve dvou věcech. Zaprvé zařízení jež data procesuje musí být fyzicky velké. Zadruhé zobrazované scény jsou často velmi optimalizované, low-poly a podobné spíše počítačové hře před deseti lety. 

Bude tak pravděpodobně trvat, než se nám podaří vyvinout elegantní brýle, které budou objemově stejné jako brýle dioptrické a zároveň umožní AR překryv reality kolem nás.

https://www.cnet.com/tech/computing/vr-and-ar-looked-to-the-metaverse-at-ces-2022/

Stejně tak potrvá, než si v Metaverse projedem nějakou komplexní krajinu, digitální přírodní scénu nebo interiér na realisticky dokonalé úrovni.

Takových kvalit dnes dosahujeme primárně při statických vizualizacích. Také se tomu blížíme v propracovaných offline hrách. Cokoliv online však lehce pokulhává na kvalitě, aby se data co nejvíce optimalizovala. 

V budoucnu ale zřejmě začne být běžné, že se lidé budou skrze Metaverse světy potkávat na virtuálním meetingu, v digitálním coworking centru na břehu moře, nebo spolu dělat nějakou běžnou aktivitu. Bude se tak v našich bytech procházet “holografický” kamarád, který uvidí ve svých brýlích nás byt, kde se u nás nachází a tak podobně. Prostoru pro fantazii je v tomto odvětví na desítky let práce mnoha profesí, proto se pojem Metaverse stává tak rychle populárním. Velké množství si myslí, že je zde veliký prostor pro investice jak do virtuálních pozemků, tak mnoho pracovních příležitoství a prostoru pro 3D modelování, 3D scanning a architekty. 

https://arvrjourney.com/metaverse-the-future-or-just-another-gimmick-a4c77e7d177e

V MA Studiu se proto začínáme tímto směrem lehce angažovat. Je pravděpodobné, že jsme na začátku něčeho velkého. Nečeho, co se za pár dekád bude jevit jako dnes se jeví počátky internetu nám. Nikdo to nemůže tvrdit s jistotou. Nezbývá než zkusit a věřit, že je tento směr správný.   

 

Je zajímavé jakou perspektivu nám budoucnost dává.

Vezmeme-li v potaz optimalizaci procesů, datových toků a hardwaru, dostane nás to skutečně do situací, kdy dnešní každodenní realita bude doplněna o nové části. Stejně jako v minulosti člověk během dne nemohl koukat tisíckrát na mobil, bude se nejspíš v budoucnu daleko častěji běžný pozorovatel setkávat s digitálními výlohami, interaktivním zkoušením oblečení nebo doplňujících informací třeba za volantem automobilu. Výlohy kde se bude měnit informace o slevách a akcích v obchodu, aplikace které vám pomůžou přes interner vybrat si své oblečení… Přední sklo se nabízí na virtuální doplňky jako ukazatele rychlosti, počasí, navigace nebo interaktivní display přímo na palubní desce. Z architektonického hlediska je zajímavé, jak by to teoreticky ovlivnilo veřejný prostor jako takový. Stane se běžný pohyb po městě snazší a orientace v cizím prostředi jednodušší? 

Interaktivní tabule, rozšířené stěny budov o obrazovou informaci, místa vyhrazená na 3D hovor, AR aplikace nabízející rozšířenou informaci o památkách, místech a městě jako takovém. 

Anebo tak veřejný prostor bude víc zmatený, blikající a proměnlivý. 

Jsou tyto možnosti ideálním řešením sociální izolace například během krizí jako je Covid? 

V krajních případech, virtuální světy určitě budou lákavé i pro lidské neřesti, nebude to dlouho trvat a pornografie dostane nový rozměr. 

Je jasné, že nás tyto nově akcentované možnosti dostanou zase o krok dále. 

Bude zde množství prostoru pro lidský rozvoj, větší konektivitu a virtuální rozměr jako takový. Místo “na facebook” bude naše myšlení odplouvat “na pláž” v 3D brýlích. Konference ve virtuálních místnostech dostanou skutečný rozměr. Nebudou tak jen pro úzkou skupinu lidí, instituci nebo korporát, budou dostupné široké veřejnosti, globálně. Zmizí tak spoustu hranic, mnohé nové se však objeví. 

Nabízí se zde spoustu místa pro polemizování a mnoho úvah. Oproti budoucnostem na Marsu, nebo jiných vizionářských plánech lidstva se v tomto případě dostáváme daleko blíž dnešku. Už se to opravdu děje a nebude trvat dlouho než se virtuální reality stanou každodenní skutečností.